Drazí přátelé,

Setkávám se s mnoha lidmi, kteří mi říkají, že se bojí umírání. Často jim říkám, že kdyby si mě Bůh chtěl dneska vzít, šla bych ráda, i když se to dá těžko vysvětlit mým dětem, které jsou stále velmi mladé!
Jeden z důvodů, proč se lidé bojí smrti, je, že se bojí o ty, které tu zanechají. V okamžiku smrti si uvědomíte, že v Nebi toho můžete udělat pro ty, které milujete, mnohem víc, než jste kdy mohli zde na Zemi. Vím, že je těžké to pochopit. Když duše odejde do Nebe, je v pozici, kdy může za svou rodinu či přátele orodovat u Boha mnohem silněji, než mohla, když žila na Zemi.

Když zemřete, smíte být duchovně se svou rodinou, kdykoliv vás potřebuje. Strážní andělé členů vaší rodiny a přátel dovolí vaší duši, aby jim byla na blízku, když potřebují útěchu, podporu nebo sílu nebo když prostě potřebují vědět, že jste v pořádku. Stále budete v Nebi, ale na těch několik pár minut budete zároveň i s nimi. V některých případech vaši blízcí ucítí vaši přítomnost a lásku a to je uklidní. Také jim někdy budete moct dávat znamení nebo předávat potvrzující poselství, a to s pomocí andělů a jiných lidí.
Neustále vídám u lidí duše. Když se duše vrátí, aby byla u nějakého člověka, vidím postavu, která vypadá jako člověk, ale září a je obklopena světlem. Je mi tedy velmi jasné, že je to duše a ne živý člověk. A i když takový člověk zemřel ve velmi pokročilém věku, vždy vidím jeho duši tak, jak vypadal ve svých nejlepších letech.

Jednoho dne v jedné kavárně jsem si všimla asi dvacetileté dívky, která sama seděla u stolu. Byla obklopena anděly a v jejich středu byla duše muže. Jeden anděl mi řekl, že to je její otec, který zemřel před půl rokem. Bylo mi dovoleno slyšet, co jí šeptá do ucha: "Jsem v pořádku. Mám tě rád." Dál ji ujišťoval: "Chci, abys žila dál. Nechci tě vidět, jak se trápíš, chci, aby ses vrátila do školy a dodělala si ty zkoušky." Poslední věc, kterou jsem ho slyšela říct, než jsem z té kavárny odešla, bylo "Jsem na tebe tak pyšný."

Nechť je každému, kdo umírá nebo truchlí, útěchou vědomí, že nakonec se stejně znovu potká se svými milovanými; jednoho dne se znovu shledáte, až nastane váš čas odejít do Nebe. Bůh a andělé mi říkají od dob, kdy jsem byla dítě, že my všichni se znovu setkáme s těmi, které milujeme. Je to něco, co musíme mít všichni stále na paměti.

Sem tam mi někdo řekne, že měl opravdu špatný vztah s někým, kdo už zemřel, třeba s rodičem. Když někdo zemře, všechny odlišnosti se rozplynou; všechny lidské nedokonalosti, které vedly ke sporům a svárům, zmizí a duše v nebi prostě cítí čistou lásku k těm, které tu milovala a zanechala.

Potkávám tolik lidí, kteří mi říkají, že někoho ztratili a jsou strašně smutní, protože jim nikdy neřekli, že je mají rádi, a že mají pocit, že už je pozdě. Nikdy není příliš pozdě. Můžete jim to říct teď, že je máte rádi. Oni vás uslyší. Nedávno jsem byla požádána, abych v několika snadných krocích popsala, jak to udělat, tak se s vámi o to teď podělím:

• Najděte si nějaké klidné místo, může to být místo, na kterém jste spolu bývali, ale nemusí. Důležité je, abyste se tam cítili bezpečně a pohodlně.
• Vezměte si do ruky fotku milovaného zesnulého člověka, aby vám ho co nejvíc připomněla. (Pokud nemáte fotku, použijte něco, co si s ním spojujete).
• Zavolejte ho jménem (může to být nahlas nebo v duchu)
• Myslete na časy, kdy jste byli spolu, ty dobré i ty špatné, na radosti, které jste sdíleli, i slzy, které jste ronily. To vám pomůže v sobě rozdmýchat lásku, která ve vás je.
• A jak sedíte, řekněte ta slova MÁM TĚ RÁD

Můžete si být jisti, že ten člověk s vámi v tu chvíli bude a uslyší vás. Někdy ho ucítíte a možná vám dá znamení, tak buďte pozorní.

Samozřejmě ale nečekejte na to, až někdo umře a půjde do nebe, abyste mu řekli, že ho máte rádi. Nepředpokládejte, že lidé, které milujete, vědí, že je milujete; musíte jim to říct – musíte jim říct ta slova.

Nedávno jsem poznala jednoho milého muže, který mi řekl, že se až ve stáří velmi spřátelil s jedním velice dobrým kamarádem, který bydlel ve stejném domově důchodců jako on. Pevně mi tiskl ruku a u toho mi řekl, že po tom, co si přečetl Nebeskou lásku, sebral odvahu a řekl svému kamarádovi, že ho má rád. Se slzami v očích mi vyprávěl, jak je šťastný, že to udělal, protože pár měsíců po tom, před několika týdny, jeho přítel zemřel a odešel domů do Nebe.

Požehnání vám, vašim rodinám a milovaným. Vždy si pamatujte, že vaši milovaní v Nebi jsou s vámi, když je potřebujete, a vězte, že je znovu uvidíte, až přijde váš čas jít do Nebe.

Lorna