VÝROČÍ ZJEVENÍ ANDĚLŮ V BITVĚ U MONS

Před 100 lety, 22. srpna 1914 se prý v kritickou chvíli v 1. světové válce zjevili britským vojákům andělé z Mons.

Zeptala jsem se andělů, jestli se opravdu zjevili v Mons, aby pomohli britským vojákům.

Bylo mi řečeno, že ano, že se skutečně zjevili, ale na rozdíl od oblíbené verze tohoto příběhu se zjevili všem stranám v této bitvě, tedy nejen Britům, a na chvíli zastavili válčení.

Možná že chceme, aby byli andělé na naší straně, ale pravda je taková, že andělé budou vždy na straně celého lidstva a každý voják jakékoliv národnosti měl v bitvě u Mons strážného anděla, který dělal, co mohl, aby ho ochránil. 

Jedna z mých oblíbených věcí na příběhu o andělech z Mons je, že den před tím měla Británie národní den modlitby. Věřím, že zjevení andělů v bitvě u Mons nám mělo ukázat moc modlitby.

Dnes, kdy se v tolika částech světa válčí, si myslím, že nás andělé z Mons inspirují a podporují nás v tom, abychom se modlili. 

Požehnání vám, vašim rodinám a milovaným.

Lorna

P. S. Tady si můžete přečíst více o andělech z Mons. Je to výtažek z knihy „The Sacred History“ (Posvátná historie) od mého přítele a vydavatele Marka, který píše pod pseudonymem Jonathan Black. 

„Než jsem si začal nastudovávat informace kvůli této knize, byl jsem přesvědčený z několika příběhů, že zjevení andělů v První světové válce, jako bylo zjevení andělů u Mons, bylo inspirováno povídkou okultistického autora Arthura Macheho, která vyšla ve večerních novinách (Evening News) a kterou mnozí chybně považovali za popis skutečné události. Ale informace, které jsem si nedávno přečetl, mě přesvědčily o tom, že to nemůže být pravda.

Francouzské, belgické a britské jednotky byly zatlačeny Němci nedaleko města Mons. Jelikož se zdálo, že pravděpodobně dojde k porážce, byl vyhlášen národní den modlitby a kostely v Británii praskaly ve švech. Na bojišti se zdálo, že Němci mají Brity v hrsti. Když se Britové začali stahovat, spustila se na ně německá kavalérie, ale němečtí koně se najednou otočili a odmítali jít dál jako Balámův osel. Palba na obou stranách ustala a potom několik vojáků uvedlo, že viděli tři, čtyři nebo možná pět zářivých bytostí v bílých róbách, jak se vznášely na obloze, zády k Angličanům a tváří k Němcům.

Byl horký a jasný večer mezi osmou a devátou hodinou. Ta zvláštní světla na obloze měla naprosto jasné obrysy a nemohla být tedy odrazem měsíce, protože nebyly žádné mraky. Důstojníci a vojáci stáli a pozorovali je asi tři čtvrtě hodiny.

Byla zaznamenána svědectví očitých svědků těchto událostí a uveřejněna před 14. zářím, kdy vyšla Machenova povídka. Kromě toho zjevení v Machenově příběhu jsou strašidelní lučištníci připomínající lučištníky, kteří porazili francouzské rytíře u Agincourtu – velmi odlišní od andělských bytostí, které spatřili muži v zákopech na obou stranách. 

V březnu 1918 znovu hrozilo britským a portugalským jednotkám, bojujícím severně od Bethune na severu Francie, že budou rozdrceny Němci. Paříž byla v nebezpečí. Po tom, co se tehdy stalo v Mons, byl vyhlášen další národní den modlitby. Přidali se i Američané, kteří se v květnu rozhodli, že vyšlou své jednotky.

Znovu se řada postupujících německých jednotek náhle zastavila a přestala pálit. Někdo slyšel zpívat slavíka. Co se to proboha dělo?

Později němečtí vojáci, kteří byli zajati, vypověděli, že viděli, jak proti nim postupuje oddíl jezdectva v bílých uniformách na bílých koních. Kvůli těm zvláštním bílým uniformám si mysleli, že to musí být nějaké koloniální síly, s kterými se před tím nikdy nesetkali. Zpočátku si také mysleli, že tito jezdci se chovají velmi pošetile, když útočí na německé pozice přes otevřené pole. Němci začali házet granáty a namířili na ně svoje samopaly, ale bílé jezdectvo pokračovalo stále vpřed proti nim, aniž by jediný muž padl, byl to velký a ohromující dav.“

Více o knize  zde: www.markboothauthor.com